|
| |
|
|
Podplukovník generálního štábu československé armády František Hrubiš (1897-1967)
Urban, Karel ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá osobností Františka Hrubiše (1897-1967), celým jeho životem a zasazením do kontextu doby. Zaměřuje se převážně na jeho vojenskou kariéru a jeho podíl na mnoha důležitých momentech naší historie, jakými jsou účast v československých legiích, pozdější kariéra v československé armádě za první republiky, události druhé světové války, život po válce a jeho účast v procesu s Rudolfem Slánským. K dokreslení celkového obrazu osobnosti se práce zabývá stručnou historií rodiny a prostředím, ve kterém vyrůstal. Práce vychází z výpovědi pamětníka, údajů nalezených v dokumentaci Vojenského historického ústavu Praha, dokumentace z Archivu bezpečnostních složek a sbírek písemností osobní povahy uložených v Národním archivu Praha, jakožto i z osobních rodinných fotografií a korespondencí. Závěr představuje shrnutí získaných informací a poznatků, nejen z daných dokumentů, ale také z výpovědi dcery Františka Hrubiše, Jarmily Filipové. Klíčová slova František Hrubiš, československé legie, první světová válka, Berezovka, československá armáda, druhá světová válka, Buchenwald, proces se Slánským, Francis Edwin Keary
|
|
|
Obraz bolševiků v legionářské paměti
Pácha, Martin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat proces vytváření obrazu a role bolševiků v paměti československých legionářů. Základní položenou otázkou je, jak se tento obraz vytvářel bezprostředně v době působení legií v Rusku a jak se změnil v následném období meziválečného Československa. První část práce tvoří analýza legionářského tisku vydávaného v Rusku, konkrétně Československého denníku. Druhá část je založena na analýze meziválečné legionářské literatury, především na textech autorů vyjadřujících se k událostem revolučního Ruska v obecnější rovině. Pomocí komparace pramenů práce ukazuje, že navrátivší se legionáři ve svých textech bolševickou problematiku silně zjednodušovali a bolševikům přiřadili pouze roli stereotypně pojímaného nepřítele. Klíčová slova: československé legie, legionářská literatura, bolševici, obraz druhého
|
|
|
Návraty volyňských Čechů a jejich asimilace, se zvláštním zřetelem k Vyškovsku
Martinková, Dagmar ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent) ; Vlček, Radomír (oponent)
V 2. polovině 19. století odešlo do carského Ruska hledat nový život asi 15 000 Čechů. Nejvíce se jich usadilo ve Volyňské gubernii, kde zakoupili půdu, založili české vesnice, rozvinuli pěstování chmele. V první světové válce volyňští Češi podpořili vznik československých legií a mnozí do nich vstoupili. Po této válce se několik stovek Čechů vrátilo do vlasti. Během druhé světové válce se Češi opět zapojili do odboje a vytvořili základ 1. československého armádního sboru. Po válce se většina přihlásila k reemigraci. Češi na Volyni poznali jaký je sovětský komunismus, perzekuce, kolektivizace, nebo i ukrajinský nacionalismus. Návrat do vlasti nebyl pro ně lehký a jejich repatriaci provázely těžkosti. Nesouhlasili s nastupujícím komunistickým režimem a varovali před ním obyvatelstvo Československa. Mnoho volyňských Čechů bylo komunistickým režimem sledováno a vězněno. Pro dějiny volyňských Čechů nebo jejich "dějinný příběh" byla vždy specifická láska k vlasti a tvrdá práce.
|
|
|
Obraz legionářské tradice v médiích 1918-1939
Látalová, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Odraz legionářské tradice v médiích 1918-1939 rozebírá dobové články, divadelní hry a publikace věnované účastníkům prvního odboje a popisuje, jakým způsobem byla československá veřejnost informována o legionářích na základě studia archiválií. Jako hlavní zdroj informací byly použit výstřižkový katalog Ministerstva zahraničních věcí v Národním archivu v Praze, který obsahuje autentické sbírky článků týkajících se legionářů a působení legionářských organizací. Diplomová práce stručně shrnuje působení československé revoluční armády během první světové války a vývoj tisku v českých zemích. Zvláštní pozornost je věnovaná tehdy populárním periodikům Lidové noviny a Národní osvobození a jejich článkům. Popisuje vznik legionářského kultu a jeho symboliku. Velká část práce rozebírá osobu plukovníka J. J. Švece a jeho kult. Věnuje se prvnímu československému velkofilmu na motivy jeho příběhu. Také představuje zborovskou bitvu a její význam pro prvorepublikovou veřejnost a upozorňuje na státní svátky a tryzny spojené s legiemi. Součástí práce je také kapitola o křesťanských symbolech legií v době, kdy byla odluka církve od státu velkým tématem. Na příkladu dobových článků pak dokládá, jak tato historie byla prezentována čtenářům.
|
|
|
Obraz bolševiků v legionářské paměti
Pácha, Martin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat proces vytváření obrazu a role bolševiků v paměti československých legionářů. Základní položenou otázkou je, jak se tento obraz vytvářel bezprostředně v době působení legií v Rusku a jak se změnil v následném období meziválečného Československa. První část práce tvoří analýza legionářského tisku vydávaného v Rusku, konkrétně Československého denníku. Druhá část je založena na analýze meziválečné legionářské literatury, především na textech autorů vyjadřujících se k událostem revolučního Ruska v obecnější rovině. Pomocí komparace pramenů práce ukazuje, že navrátivší se legionáři ve svých textech bolševickou problematiku silně zjednodušovali a bolševikům přiřadili pouze roli stereotypně pojímaného nepřítele. Klíčová slova: československé legie, legionářská literatura, bolševici, obraz druhého
|
|
| |
|
|
Alois Vocásek (1896 - 2003). Životní příběh posledního čsl. legionáře
Beroun, Zdeněk ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o posledním příslušníkovi čsl. legií Aloisi Vocáskovi (1896 - 2003). Jeho dlouhý životní příběh, vymezený třemi stoletími, je zde prezentován v přirozené časové posloupnosti. Autor sleduje období Vocáskova dětství a dospívání v rakousko-uherské monarchii, účast v první světové válce, službu v čsl. legiích, život v meziválečném Československu, za německé okupace a po porážce nacismu. Právě na Vocáskovo působení v čsl. zahraničním vojsku a jeho politické postoje v době existence tzv. protektorátu Čechy a Morava je v textu zaměřena největší pozornost; tyto dvě historické etapy tvoří hlavní dějové linie magisterské práce. Vocáskovy životní osudy, doprovázené autobiografickým vyprávěním a vzpomínkami jeho současníků, jsou zde konfrontovány s archivními materiály. Autor se zároveň pokouší začlenit celý příběh do kontextu obecných dějin. Součástí práce jsou rovněž textové přílohy.
|
|
|
Antonín Knížek (1890-1974) ve službách demokratického ideálu
ZEMANOVÁ, Lenka
Předkládaná bakalářská práce zachycuje život neobyčejného starohradského rodáka, legionáře a učitele Antonína Knížka. Práce je napsána na základě prostudování odborné literatury a osobního fondu Antonína Knížka uloženého v Literárním archivu Památníku národního písemnictví Praha (odloučené pracoviště Staré Hrady). Bakalářská práce je rozdělena na tři tematické části. První reflektuje život Antonína Knížka od narození až po úmrtí. Vzhledem k jeho životním datům (1890-1974) se ho výrazně dotýkaly obě světové války. To se odráželo jak v jeho učitelském a výchovném působení, tak i v jeho díle. Další část pojednává o období, které strávil v československých legiích na Rusi. Díky dochovaným legionářským deníkům se snaží zmapovat Knížkův myšlenkový svět v letech 1917-1920. Třetí a poslední část se zaměřuje na rozmanitou literární tvorbu Antonína Knížka.
|
host ::
RSS.